|
|
Výpověď z pracovního poměru ve vybraných členských státech EU
Mihálik, Matej ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je srovnání právních úprav výpovědí ze strany zaměstnavatele ve třech právních systémech Evropské unie: ve slovenském, anglickém a švédském systému. Práce se zaměřuje na výpověď ze strany zaměstnavatele, v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá mezinárodní a evropskou právní úpravou ukončování pracovního poměru, zejména výpovědí ze strany zaměstnavatele. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola pojednává o slovenské úpravě. Začíná obecnými výklady o způsobech ukončování pracovního poměru, pokračuje obecnými náležitostmi výpovědi a výpovědní dobou. V další části se práce věnuje jednotlivým výpovědním důvodům, zvláštními povinnostmi zaměstnavatele při ukončování pracovního poměru a zákazu výpovědi. Závěr kapitoly pojednává o nárocích zaměstnance při neplatném ukončení pracovního poměru. Třetí kapitola obsahuje úpravu anglického práva v kontextu práva UK. Kapitola pojednává o rozdílu mezi ochranou zaměstnance v systému common law a v legislativě. Pokračuje opisem systému ochrany před nespravedlivými výpověďmi (unfair dismissals) a jednotlivých legitimních výpovědních důvodů. Na závěr kapitoly...
|
|
|
Skončení pracovního poměru v mezinárodním srovnání - ČR vs. Německo
Formánek, Peter ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce je skončení pracovního poměru - srovnání právní úpravy ČR a Německa. Práce je rozdělena do pěti částí, pojednávajících o jednotlivých způsobech skončení pracovního poměru dle české a německé právní úpravy, blíže přibližujících jednotlivé výpovědní důvody a srovnávajících obě právní úpravy. Mezi pracovně-právními úpravami dvou sousedních zemí, České republiky a Německa (Spolkové republiky Německo) existují podstatné rozdíly, dané z velké části odlišným právně-historickým vývojem. Na druhé straně dochází ve sjednocující se Evropě ke sbližování právních řádů jednotlivých států, což se projevuje i v oblasti pracovního práva. Ačkoliv se pracovní právo neustále vyvíjí, zachovává si v každém státě svojí osobitost, danou podmínkami země. V současné době je Spolková republika Německo významným hospodářským partnerem České republiky. Vzhledem k existenci nadnárodních obchodních korporací, migraci pracovních sil a přeshraničnímu zaměstnávání je praktické mít přehled o úpravě pracovního poměru v sousedním státu. První část práce je věnována přehledu jednotlivých způsobů skončení pracovního poměru dle české právní úpravy. Pojednává tedy postupně o skončení pracovního poměru na dobu určitou, dohodě o rozvázání pracovního poměru, výpovědi, okamžitém zrušení a dalších možnostech...
|
|
|
Srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a Polsku
Szopová, Magdalena ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a v Polsku. Tato práce poskytuje přehled právní úpravy výpovědi v těchto dvou státech a v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce se skládá z osmi kapitol, úvodu a závěru. První kapitola nastiňuje mezinárodní a evropskou právní úpravu pracovního práva s akcentováním ukončování pracovního poměru. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola obsahuje pojednání o skončení pracovního poměru v obecné rovině, kde jsou uvedeny základní prameny národního pracovního práva v jednotlivých státech a stručný popis všech způsobů skončení pracovního poměru. Tato kapitola obsahuje také stručný popis vztahu a jeho vývoje mezi občanským a pracovním právem. Třetí kapitola pojednává o hmotněprávních aspektech výpovědi z pracovního poměru. Začíná obecným výkladem o institutu výpovědi, pokračuje popisem úpravy subjektů základního pracovněprávního vztahu, formy výpovědi a jejího doručení, poté následuje výklad o obsahových náležitostech výpovědi, jejím odvolání a závěr této kapitoly se zabývá povinností zaměstnavatele projednat výpověď s odborovou organizací. Čtvrtá kapitola obsahuje...
|
|
|
Výpovědní důvody z nájmu bytu
Vajnerová, Markéta ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Výpovědní důvody z nájmu bytu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na analýzu části právní úpravy nájmu bytů jako institutu soukromého práva, a to konkrétně na výpovědní důvody z nájmu bytu dle zákona č. 89/2012 Sb. Více než pětina obyvatel České republiky užívá byt na základě nájemní smlouvy, a proto je tato oblast zajímavá nejen z pohledu teoretického, ale též z pohledu jejího využití v praxi. Tato práce má za cíl představit komplexní problematiku výpovědních důvodů nájmu bytu důsledným zkoumáním platné právní úpravy a za použití jazykové, systematické i logické metody výkladu zhodnotit její použití v praktickém životě. Při výkladu jednotlivých ustanovení je užita rovněž odborná právní literatura a související judikatura, která však s ohledem relativně krátkou dobu účinnosti platné právní úpravy není rozsáhlá. Proto je v těchto případech, pokud je to možné, použita analogie předchozí právní úpravy a judikatura na ni navazující. Práce je rozdělena do sedmi částí. V první části je popsán historický vývoj úpravy nájmu bytu s odkazem na společenské okolnosti, které ji ovlivňovaly. Následuje stručný úvod k nájmu bytu, který je v českém právním řádu koncipován jako chráněný. Dále je pozornost věnovaná nájemní smlouvě, která představuje zákonný důvod užívání bytu, dále předmětu nájemní smlouvy a rovněž subjektům...
|
|
|
Skončení pracovního poměru výpovědí
Čáp, Ľubica ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Skončení pracovního poměru výpovědí Abstrakt Tématem této rigorózní práce je skončení pracovního poměru výpovědí, s detailnějším se zaměřením na výpověď danou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele. Cílem této práce je podat pokud možno komplexní přehled problematiky skončení pracovního poměru výpovědí, s akcentem na více či méně základní či často diskutované otázky týkající se tohoto tématu. Provedla jsem analýzu a výklad aktuální právní úpravy, a to za užití bohaté relevantní soudní judikatury a odborné výkladové či jiné právní literatury týkající se dané problematiky. Pro výběr zpracování tohoto tématu jsem se rozhodla na základě vlastních praktických zkušeností jako aktivně působícího advokáta praktikujícího poskytování právních služeb mj. i v oboru pracovního práva, když s odkazem právě na vlastní praxi považuji problematiku výpovědí a s tím souvisejících otázek za velice častý předmět soudních řízení. V návaznosti na to musím bohužel konstatovat, že i přesto mj. platná výpověď způsobuje časté problémy jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům. Rigorózní práce je strukturována do sedmi částí. První část se věnuje skončení pracovního poměru obecně. V druhé části práce se zabývám náležitostmi a podáním výpovědi, formou, doručením a výpovědní dobou, dále problematikou odvolání výpovědi. Ve třetí části...
|
|
|
Důvody výpovědi z pracovního poměru
Plch, Marek ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou důvodů výpovědi z pracovního poměru. Rozebrány jsou i instituty s touto problematikou úzce související, jako je skončení pracovního poměru obecně, výpověď a její náležitosti, ochranné doby, či povinnosti, které v některých případech zaměstnavateli vznikají v souvislosti s výpovědí. Při hodnocení a posuzování právní úpravy je nutné mít na paměti dva právní principy, princip flexibility a princip ochrany slabší strany (zaměstnance). V úpravě skončení pracovního poměru a v pracovním právu obecně dochází ke střetu těchto principů. Jedním ze specifik odvětví pracovního práva je poměrně rigidní a kogentní právní úprava, snažící se vyrovnat nerovnost pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem mimo jiné tím, že navazuje možnost zaměstnavatele dát zaměstnanci výpověď na splnění zvláštních hmotněprávních podmínek. Taková úprava může být v praxi vnímána jako příliš restriktivní. Práce se především blíže soustředí na tyto hmotněprávní podmínky, které musí být splněny, aby byla výpověď daná zaměstnanci zaměstnavatelem možná. Samotné výpovědní důvody jsou v zákoníku práce stanoveny taxativně a můžeme je rozdělit do tří kategorií, výpovědní důvody spočívající v organizačních změnách, výpovědní důvody spočívající ve zdravotním stavu zaměstnance a výpovědní důvody...
|
|
|
Srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a Polsku
Szopová, Magdalena ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a v Polsku. Tato práce poskytuje přehled právní úpravy výpovědi v těchto dvou státech a v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce se skládá z osmi kapitol, úvodu a závěru. První kapitola nastiňuje mezinárodní a evropskou právní úpravu pracovního práva s akcentováním ukončování pracovního poměru. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola obsahuje pojednání o skončení pracovního poměru v obecné rovině, kde jsou uvedeny základní prameny národního pracovního práva v jednotlivých státech a stručný popis všech způsobů skončení pracovního poměru. Tato kapitola obsahuje také stručný popis vztahu a jeho vývoje mezi občanským a pracovním právem. Třetí kapitola pojednává o hmotněprávních aspektech výpovědi z pracovního poměru. Začíná obecným výkladem o institutu výpovědi, pokračuje popisem úpravy subjektů základního pracovněprávního vztahu, formy výpovědi a jejího doručení, poté následuje výklad o obsahových náležitostech výpovědi, jejím odvolání a závěr této kapitoly se zabývá povinností zaměstnavatele projednat výpověď s odborovou organizací. Čtvrtá kapitola obsahuje...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru ve vybraných členských státech EU
Tichý, Ondřej ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Výpověď z pracovního poměru ve vybraných členských státech EU Tato diplomová práce se věnuje právní úpravě výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v České Republice a jejímu srovnání s rakouskou a německou právní úpravou stejného institutu. Na základě této komparace tak bude možné dosáhnout vytyčeného cíle práce, který spočívá ve zjištění, jakou mírou sociálního přístupu disponuje český zákonodárce v této oblasti, a v popsání všech možných rozdílů a podobností v rámci těchto tří právních regulací. První kapitola se zabývá úvodem do jednotlivých národních odvětví pracovního práva včetně jejich vývoje a vyjmenovává hlavní právní prameny pracovního práva. Stěžejní kapitola obsahuje zákonem dané výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele podle § 52 českého zákoníku práce, ke kterým jsou ve dvou dalších právních systémech hledány stejné nebo podobné právní úpravy. Tato kapitola se dělí na podkapitoly, přičemž každá z nich se zaměřuje na jednu skupinu výpovědních důvodů. Na konci každé podkapitoly se nacházejí příklady z Rakouska a Spolkové republiky Německa, které dokazují rozdíly a podobnosti v rámci všech tří právních systémů. Tento princip uspořádání umožňuje snazší porozumění jednotlivých výpovědních důvodů a jejich názorných příkladů. Diplomová práce neobsahuje charakteristiku těch...
|
|
|
Skončení pracovního poměru v mezinárodním srovnání - ČR vs. Německo
Formánek, Peter ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce je skončení pracovního poměru - srovnání právní úpravy ČR a Německa. Práce je rozdělena do pěti částí, pojednávajících o jednotlivých způsobech skončení pracovního poměru dle české a německé právní úpravy, blíže přibližujících jednotlivé výpovědní důvody a srovnávajících obě právní úpravy. Mezi pracovně-právními úpravami dvou sousedních zemí, České republiky a Německa (Spolkové republiky Německo) existují podstatné rozdíly, dané z velké části odlišným právně-historickým vývojem. Na druhé straně dochází ve sjednocující se Evropě ke sbližování právních řádů jednotlivých států, což se projevuje i v oblasti pracovního práva. Ačkoliv se pracovní právo neustále vyvíjí, zachovává si v každém státě svojí osobitost, danou podmínkami země. V současné době je Spolková republika Německo významným hospodářským partnerem České republiky. Vzhledem k existenci nadnárodních obchodních korporací, migraci pracovních sil a přeshraničnímu zaměstnávání je praktické mít přehled o úpravě pracovního poměru v sousedním státu. První část práce je věnována přehledu jednotlivých způsobů skončení pracovního poměru dle české právní úpravy. Pojednává tedy postupně o skončení pracovního poměru na dobu určitou, dohodě o rozvázání pracovního poměru, výpovědi, okamžitém zrušení a dalších možnostech...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru ve vybraných členských státech EU
Mihálik, Matej ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je srovnání právních úprav výpovědí ze strany zaměstnavatele ve třech právních systémech Evropské unie: ve slovenském, anglickém a švédském systému. Práce se zaměřuje na výpověď ze strany zaměstnavatele, v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá mezinárodní a evropskou právní úpravou ukončování pracovního poměru, zejména výpovědí ze strany zaměstnavatele. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola pojednává o slovenské úpravě. Začíná obecnými výklady o způsobech ukončování pracovního poměru, pokračuje obecnými náležitostmi výpovědi a výpovědní dobou. V další části se práce věnuje jednotlivým výpovědním důvodům, zvláštními povinnostmi zaměstnavatele při ukončování pracovního poměru a zákazu výpovědi. Závěr kapitoly pojednává o nárocích zaměstnance při neplatném ukončení pracovního poměru. Třetí kapitola obsahuje úpravu anglického práva v kontextu práva UK. Kapitola pojednává o rozdílu mezi ochranou zaměstnance v systému common law a v legislativě. Pokračuje opisem systému ochrany před nespravedlivými výpověďmi (unfair dismissals) a jednotlivých legitimních výpovědních důvodů. Na závěr kapitoly...
|
host ::
RSS.